Paměť Nejen Hiphopového Národa Part 4

04.07.2006

Autor: marq | V rubrice: Rnb, Rnb / Audio, Rnb / Profiles |

Od angažovaného Parise si v tomto flashback seriálu opět odskočíme k uvolněnějšímu žánru r-n-b a připomeneme jeden z pionýrských “girlbandů” (tehdy ještě bez pejorativního nádechu), trio Jade. “Don’t walk away”, tato nepochybně okamžitá asociace probleskne hlavou každého milovníka žánru a jen těžko si lze představit jakýkoliv rekapitulační výběr 90’s právě bez tohoto veleúspěšného singlu z jejich debutového alba “Jade to the max” (1992). Singl (prodáno přes 1,5 miliónu kopií) vychází v mírně “revoluční” době a předznamenává rychlý nástup ostřejšího “hip hop soulu”, sub-žánru posílajícího vyčerpaný “new jack swing” na zasloužený odpočinek. Řízná produkce, pokud možno civilní projev a všudypřítomný “street style”, to jsou důležité atributy a především vlivy tehdy nesmírně dynamicky se rozvíjející východní hiphopové scény na většinu r-n-b artits z první vlny debutantů začátku let devadesátých, ať to již byly Mary J Blige, En Vogue, SWV, Brownstone, TLC a řada dalších. Album “Jade to the max” budiž zářným důkazem, Jade působí sympatickým dojmem “holek od vedle” jejichž aktuální motto je nic než “we wanna party”, nosí flanelovou košily a kšiltovku, jejich hudba/projev dokáže náležitě rozvibrovat a dostat do pohybu hned celý blok a to nejenom v klasický večerní party time, ale díky emotivním baladám (terminus technicus: “smoove shit” ) i časně nad ránem, kdy ve dvou poslouží coby velice příjemná a stylová kulisa.

Produkci LP “Jade to the max” zastřešil ostřílený producent a multi-instrumentalista Vassal Benford, který má v portfoliu taková jména jako Atlantic Starr, New Edition či Toni Braxton a spolupráce s Jade jenom potvrdila jeho mimořádný talent scouting. Tehdy samozřejmě nehrála až takový prim sexy prdel a dokonalá figura vůbec, Jade přicházely do studia především výtečně hlasově disponovány a pozitivně ovlivněny řadou svých vzorů - Tonya Kelly jazzovou vokalistkou Sarah Vaughan, Joi Marshall milující klasický Motown a především Dianu Ross, Di Reed pohlcená tradičním gospelem. O dva roky později, tedy v roce 1994, vychází “Mind, Body & Song“, které bohužel na výrazný úspěch prvotiny “Jade to the max” již nenavázalo. Ať to již bylo dáno syndromem mimořádně silného debutu, novým produkčním týmem, celkovou únavou (Jade absolvovaly nepočítaně vystoupení), či pozdější tvrdou konkurencí a chutí objevovat spíše nové tváře, Jade mizí ze scény a jejich jméno se objevuje pouze ve vzpomínkách. Ty jsou ovšem díky bezchybné Klasice žánru “Jade to the max” a především singlu “Don’t walk away”, s kterým se pro tentokrát rozloučíme, stále barevné a mimořádně živé. Enjoy.

 

3 komentářů

napsat nový

Vložit komentář

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé.